Souvislost mezi výživou a proleženinami je téma, které bylo velmi dobře prozkoumáno. Pokud je pacient ohrožen podvýživou nebo trpí podvýživou, proces hojení rány se prodlužuje, protože tělu chybí základní živiny, vitaminy a minerály pro obnovu tkání.

Podvýživa spojená s nemocí může často vést ke zhoršení obranyschopnosti organismu. Existuje větší riziko infekčních komplikací, jako je angína, zápal plic, infekce močových cest a další.

Když jsou střeva dlouhou dobu v nečinnosti a neprochází jimi potrava, dochází ke změnám střevní mikrobioty, což vede ke zhoršení funkce střevních buněk. Ty jsou pro správnou funkci střev nezbytné. Pokud již k tomuto zhoršení došlo, je pak mnohem obtížnější vrátit se k přirozenému příjmu potravy - tedy ústy. Proto lékaři dávají přednost enterální cestě, kdy je výživa podávána ústy nebo sondou přímo do trávicího traktu. I v případech, kdy je nutné podávat výživu nitrožilně, je výhodné, pokud pacient dostává alespoň malé množství výživy přirozenou cestou. Tento přístup zajistí, že střevo zůstane aktivní. Intravenózní výživa s sebou nese i další rizika, jako je infekce žilního přístupu, nutnost pobytu v nemocnici atd. U některých stavů nebo onemocnění je však tento přístup nezbytný. Enterální výživa usnadní pacientovi návrat do domácího prostředí a umožní mu větší soběstačnost a nezávislost.